Teenager je nadějí české atletiky. Kolik rekordů Davidík ještě pokoří?

Rybář, pilný student a hlavně nadějný atlet. Seznamte se: to je vizitka Jakuba Davidíka. Běžec na středních tratích, jehož jméno byste si měli zapamatovat. Nevysoký teenager letos překonal letos tři juniorské rekordy na 800, 1000 i na 1500 metrů. „Je to hezká sbírka,“ říká s úsměvem Davidík.

Lehkonohý závodník Baníku Stříbro prožil vskutku fantastický závěr sezony. Nejprve koncem srpna vylepšil na mítinku v Chebu časem 2:22,48 vlastní český rekord na méně vypisovaném kilometru.

Následovala hvězdná Zlatá tretra Ostrava. Osmistovku tam zaběhl za 1:46:67 a osob-ní maximum si zlepšil o víc než dvě vteřiny. V konkurenci ostřílených půlkařů pokořil 32 let starý juniorský rekord a z Čechů ho porazila jen domácí jednička Lukáš Hodboď.

V polovině září pak svěřenec trenéra Alexandra Matulky dokončil rekordní sérii v Kladně, kde si vybral patnáctistovku.

Výkon 3:40,73 znamenal opravení domácího maxima téměř o dvě sekundy. A považte, tentokrát překonal rekord dokonce z roku 1979. On sám se proti loňsku zlepšil téměř o šest sekund.

Vzorem je Holuša

„Moc si toho vážím. Čas 3:40 je pro mě úplná bomba. Jsem rád, že držím najednou tři rekordy. Myslím, že to něco znamená.,“ usmívá se běžec, jehož vzorem je česká hvězda minulých let Jakub Holuša, halový mistr Evropy.

„Nejpříjemnější je pro mě osmistovka. Víc mě baví, jsou to dvě rychlá kola, nicméně patnáctistovku si taky rád zaběhnu,“ líčí student 4. ročníku na stříbrském gymnáziu.

Doteď závodí za malý klub na západě Čech, kde se sportem jako dítě začínal. „Už na školních závodech se mi asi ve čtvrté třídě běhání líbilo. Později jsem začal trénovat s atlety, nejvíc mně šly přespoláky a za nějaký čas jsem začal vyhrávat,“ ohlíží se 18letý talent za svými začátky. Ve Stříbře, i když není právě typickou atletickou baštou, je spokojený.

„Mám tady k dispozici skoro všechno, co je k atletice potřeba. Jen když mám chuť na saunu, zajedu do Plzně,“ zmiňuje západočeskou baštu, za jejíž družstvo hostuje v extralize.

Davidík má už za sebou i mezinárodní úspěchy. Loni triumfoval v Baku na Evropském olympijském festivalu mládeže. „To mě neskutečně nakoplo. Napadlo mě, že bych se mohl v atletice dostat na vrcholnou úroveň. Po Baku jsem si věřil na letošní šampionát v Nairobi. Ten se kvůli epidemii nekonal, jenže v domácích podmínkách se mi povedly krásné časy.“

Zatím vytáhl štiku

V jeho kariéře mu pomáhá účast ve Sportovní akademii Zuzany Hejnové. „Od HESU dostávám finanční a materiální podporu. Jezdím na společné kempy a soustředění, a to má po všech stránkách své výhody,“ vypráví atlet, který rád odpočívá při rybaření. „Popravdě mi na ryby nezbývá moc času. Ale když si ho najdu, vyrazím buď na pstruhy, nebo ve Stříbře na Mži. Dají se tam chytit pěkní dravci. Nejlepší úlovek mám asi metrovou štiku,“ chlubí se závodník, jenž se díky oranžovému stříbrskému dresu nedá na dráze přehlédnout.

Logicky teď už myslí na další rok. „Doufám, že si ty časy ještě vylepším,“ přemítá Davidík, který může v rekordním tažení dál pokračovat. V juniorské kategorii bude totiž startovat ještě v příští sezoně a rád by zabojoval i o medaile na odloženém juniorském MS v Keni. „Je to velká motivace.“

Autor: Milan Novotný

Celý článek zde