Páté téma z programu HESU Zdravé Menu Zuzky Hejnové se tentokrát věnuje tématu ZDRAVÉ PŘÍLOHY.

Jako bonus jsme si pro vás připravili recept na všemi oblíbené palačinky:

PALAČINKY Z POHANKOVÉ MOUKY

(podle Hanky Zemanové z knížky Nová biokuchařka)

Ingredience:

  • 150 g bio pohankové mouky (například zn. Bioharmonie)
  • 1 lžička kypřícího prášku bez fosfátů (prodává dm drogerie a Country Life)
  • 400 ml vody
  • ½ lžičky soli
  • Kvalitní tuk na smažení (přepuštěné máslo, sádlo, bio olej na smažení, kokosový olej)

PARTNER BALÍČKU

  • Postup

Smíchejte mouku se solí a kypřícím práškem. Prošlehejte a nechte chvíli odležet. Na kvalitní nepřilnavé pánvi smažte na tuku palačinky menší velikosti.

Zdravé varianty náplně jsou: rozvařená jablíčka s rozinkami, tvaroh, marmeláda (domácí nebo z obchodu, ale bez přidaného cukru, která je k dostání ve zdravých výživách), špenát se sýrem.

 

ZAJÍMAVOSTI O POHANCE

Pohanka je vysoce nutričně hodnotná plodina, která se na území České republiky se pěstovala již ve 12. století. Je zdrojem vlákniny, minerálních látek a vitamínů a zejména zdrojem rutinu. Mouku lze použít na vaření a pečení, ale také jako příměs do běžné mouky na zvýraznění chuti.

 

Jaké jsou varianty výživných obilovin a „netradičních“ příloh

První kroky pro úplné začátečníky

  • Celozrnné těstoviny
  • Celozrnný kuskus
  • Jáhly - jedna z nejtradičnějších potravin našeho kraje. Velmi dobře stravitelná. Mají specifickou chuť, ale není třeba hned vařit samotné jáhly, ale přidat občas někam do něčeho.
  • Pohanka - další z tradičních potravin. V různých formách. Kromě kaše je dobrá do sekané nebo karbanátků. Obsahuje rutin, který je prospěšný pro dobrý stav cév.
  • Rýže - basmati celozrnná, basmati bílá, dlouhozrnná, indiánská, červená
  • Mouky - špaldová, celozrnná pšeničná, pohanková
  • Ovesné vločky - obsahují malinko lepku a výborné nutriční složení

Vyšší škola pro odvážlivce

produkty
  • Rýžové těstoviny - velmi rychlá příprava
  • Quinoa - semínko s výborným složením, obsahuje bílkoviny, zdravé tuky, vitamíny a enzymy
  • Polenta - je to kukuřičná krupice. Je hodně levná, jednoduchá na přípravu. Během minuty máte kaši a po zchladnutí je možné udělat noky nebo hranolky. Ty můžete péct nasucho v troubě nebo na cibulce.
  • Skleněné nudle - průhledné, jsou z luštěnin (fazole, hrách apod.)
  • Bulgur
  • Kroupy
  • Špalda nebo špaldové kernotto (velké kroupy
  • Vločky - jáhlové, pohankové, quinoové
  • Mouky - kukuřičná, rýžová...
  • Instantní kaše - jáhlová, rýžová, kukuřičná, špaldová (zn. Nominal, Country Life)

Nápady jak začít

Se zařazováním nových chutí a druhů jídel opatrně. Rozhodně se vyhněte tomu, že „pokazíte“ nejoblíbenější domácí recepty celozrnnou moukou. To není dobrý start sebrat to, co děti milují ze všeho nejvíc. Proto začněte tímto způsobem.

  1. Postupné představování úplně nových jídel, která už od začátku jednu z nových příloh zahrnují a tak to nikomu nepřijde divné. Rozhodně tedy pro začátek neměňte knedlíky u svíčkové nebo kolínka ke slepici na paprice. Nová jídla mohou být například: celozrnný kuskus se zeleninou, celozrnné těstoviny se sýrovou omáčkou, šťouchané brambory s uvařenými jáhlami a masem.
  2. „Nenápadné“ a postupné zařazené nutričně hodnotnější obilovin do jídel, která nejsou na prvních místech domácího žebříčku. Celozrnné nudličky do vývaru místo těch z bílé mouky, na jíšku nebo zahuštění polévky použít místo klasické bílé mouky špaldovou nebo pšeničnou celozrnnou mouku.

 

Celozrnná mouka

  • OBILNÉ ZRNO
kase

Víte, z čeho je složené semínko? Uvnitř je klíček (v podstatě tuk), lepek (tedy bílkovina, která klíček vyživuje, a je zdrojem energie) a na povrchu slupka – obal, který chrání všechno uvnitř – obsahuje takzvané inhibitory klíčení, které zajistí, aby v suchu zrno nenaklíčilo. Genialita přírody spočívá v tom, jak to celé dohromady je krásně stravitelná potravina plná energie. Enzymy kolem klíčku pomohou s trávením a působí protizánětlivě, zatímco vláknina nám protlačí zbytky všeho nestráveného střevem ven – a ještě při tom očistí střevní stěnu. Kdyby to takhle celé zůstalo pohromadě, nic bychom nemuseli řešit. Jenže….

Před 170 lety jeden maďarský mlynář vymyslel, že lepší a rychlejší, než dosavadní mletí na kameni, je pomlít obilí na ocelových válcích a tyhle tři části od sebe oddělit. To byl obrovský zlom ve výrobě mouky. Klíček odstraněn, trvanlivost mouky díky tomu razantně vzrostla. Skvělý výsledek pro pekaře a potravinářský průmysl, nikoliv však pro naše střeva.

  • LEPEK

V pečivu je obsažena bílkovina – lepek. Současná kontroverzní otázka lepku v potravinách je vlastně velmi jednoduchá. Problém není lepek sám, problém je množství a kvalita, ve kterém ho konzumujeme. Tím, že je odstraněna slupka zrna, není tam vláknina, která by s průchodem lepku pomohla a chybí enzymy, které by pomohly lepek trávit. Lepek má jednu milou pekařskou vlastnost - on lepí. Pečením se navíc speče do větších kusů, které posléze oblepují střevní stěny. Střevo však uvnitř není hladká roura, jsou v něm klky, maličké výběžky, díky nimž je plocha střevní stěny pro vstřebávání živin větší. Jenže když se zalepí klky lepkem, zmenší se tato plocha a ještě se tam vytváří příznivé prostředí pro růst škodlivých bakterií a záněty.

My zde ve středním pásmu máme sníženou schopnost trávení lepku. Snížení konzumace bílých housek a rohlíků udělá dobře nám všem, i když netrpíme alergií na lepek ani intolerancí. Lepek je těžko stravitelný i v celozrnném pečivu, natož pak v bílém. Pokud o jídle příliš neuvažujeme, konzumujeme většinou lepku skutečně hodně (ráno rohlík, svačina croissant, oběd knedlík/těstoviny, odpoledne tyčinka, večer pizza).

Problém chybějící vlákniny je navíc mnohem širší – kromě toho, že vláknina čistí, také na sebe stahuje vodu a změkčuje stolici, naopak tvrdá stolice a v důsledku toho zácpa jsou pro střevo náročné stavy, díky nimž vzniká mnoho nepříjemných nemocí, jimž se všichni chceme vyhnout.

6000 let jsme jedli celozrnnou mouku, jen posledních 170 let máme na stole mouku bílou. Naše tělo není ve skutečnosti na takovou konzumaci, v množství v dnešní době běžném, přizpůsobeno.

 

Jak vybrat dobrý chléb

  1. CELOZRNNÝ – to znamená, že obsahuje minimálně 80% celozrnné mouky. Všechno, co je vícezrnné, cereální, mnohozrnné, slunečnicové a tmavé, není z celozrnné mouky, je to jen lákavý název. Tmavý chléb může být (a často je) obarvený karamelem.
  2. Na obalu ve SLOŽENÍ je napsáno: celozrnná mouka na prvním nebo druhém místě. Opakem je BÍLÝ chléb.
  3. ŽITNÝ – to je kritérium z pohledu druhu mouky. Žito je ušlechtilejší, má méně lepku, který se lépe tráví. Jiná varianta je PŠENIČNÝ. Není-li čistě žitný, je dobré, aby obsahoval více žitné než pšeničné mouky.
  4. KVÁSKOVÝ – lepší varianta, opak, který doporučujeme méně je chléb z DROŽDÍ.

Ideální varianta je tedy CELOZRNNÝ, ŽITNÝ, KVÁSKOVÝ. Priorita je, aby byl celozrnný. Nebude-li, tak ať je kváskový. A když není ani jedno, tak ať je alespoň žitný.

NÁŠ TIP: Koupíte-li takový ideální skvělý chléb, nakrájejte si ho na plátky, dejte do mrazáku a vyndávejte si ho po částech, aby vám vydržel déle. Takto si můžete nakrájet i chleba, který si upečete sami.

 

Děti potřebují energii!

Je to tak, děti potřebují energii nejen na sport, ale také na přemýšlení a růst. Proto možná zamhouříte oko nad sladkou tyčinkou a půl plechu koláče snědeného na posezení. Vločková kaše, rizoto z celozrnné rýže nebo pohankové palačinky však tělu dodají energii v mnohem pro tělo příznivější podobě. Vstřebají se o mnohem pomaleji než čokoláda a tak dětem tzv. nevyskočí hladina krevního cukru, ale naopak se uvolňuje postupně. Agresivita, nesoustředěnost, vyčerpání, nepozornost... to vše má úzkou souvislost s cukrem a bílou moukou více než se na první pohled zdá. Proto kromě vyšší výživové hodnoty mají tyto "netradiční" přílohy i vliv na to, jestli se cítíme unavení nebo máme dost energie :-)